Hledám práci

24. září 2017 v 20:24 | pepinotheimer
Konečně...

KONEČNĚ MOHU HLEDAT PRÁCI

Inzerát
to mám rád
tolik zaměstnání, rad
tolik práce, tolik snění, bezúhonost se tu cenní
flexibilnost, stabilita
nenáročnost, lokalita
vzdělání a komunita
SERVER PRÁCE Vás vždy vítá
vlástné žádná totalita
jen ten plat...

mou hlavou zmítá...
láhev koly nedopitá

16 000 hrubého, cože?
něch sa páčí, či němóžem?
ptá se slečna v telefónu...
hmmmm
opáčím...
nedivím se tomu
že vychází z té pozice
telefónní akvizice
prosperující firmy

PTÁM SE...

Myslíte to vážně, slečno?
to je vážně nebezpečno
na svůj plat se vážně ptát
neboť k smíchu je mi suma
kterou
nabízíte vtipem snad

NENÍ TO VTIP

Trochu jsem si rýp
vždyť výhodné to přeci bude
všechny ty bonusy
benefity
stravenky a colorfity
vytěžme z té prosperity
vše co máté
trh je skrytý
hladový, bez identity

SMĚJI SE...NESTUDOVAL JSEM A ANI NERISKOVAL TOLIK, ABYCH ŠEL POD 20 000 ČISTĚHO...

Jsem muž a to bohužel, ne kluk
či svobodný bez závazků
a na tu otázku
mám i odpověď
budu dělat vše za přiměřený plat

16 000

říkají mi
pane, pane...akorát!

Jen se směji:):)
 

Krásný život na pětníku

21. září 2017 v 11:58 | pepinotheimer
Piš příteli, učiteli, mysliteli, básníku...piš veršíky, v pětníku...
který dávno neplatí
přestože se neztratí
a v tom psaném verši víš
co nadepsané...

bylo ti to dávno dané
nebe, tělo, peklo...kříž

A tak s lehkostí skáčes si v myšlenkách svých
jež tetelí se tím
že mnoho zažil jsi
básníku
a v životě měl jsi tu kliku
že otáčel ses na pětníku

Stačilo málo a všude kol a kol byl pád
ze střechy měděné mince
a pak vodopád
sprcha všech co naplat
mincí pod sebou pak zaplať!

Přálo si jich tolik ten kousek měděného štěstí....

Ale jak ji vyndat aniž spadnout dolů
do podzemí od vrcholů
které dávaly by smysl
STOP
holý nesmysl
pětník není podvodník
TIK, TAK, TIK
málo stačí....snít

Na rtech úsměv, neboť nikdo tu minci malou nedostane
nikdo!
od přírody je mi dané
nechci padat, chci moc žít
a tou motivací je mi krasá krás
život jenž má větší cenu
nežli strmý pád
než do sebe stále tít

Mnoho lidí kolem hledá
ptá se
a nikomu z nich práce tolik nedá
básníka vždy oslovit...
...
tolik příběhu lásek, jsem slyšel, tolik křivd a tolik nesnází
a jelikož jsem tím čím jsem
každý vsází na to
že mé srdce plné sazí
všechno vždycky pojme
dá radu a nic nezkazí

Sorry
však radit vám a poslouchat mně bolí...
a tak si každý najdětě svůj pětník a na něm se pohybujte...
pak poznáte jeho cenu...

To co máte pod nohami
zkuste vystoupit z lodě jmenující se pětistovka, či z lodi, která se potápí....a skočte si na pětník:):)

Rozhlédni se člověče a nezávoď s horou...

11. září 2017 v 22:17 | pepinotheimer
Jak vzniká cesta do neznáma?


Cesta jen tak

Rozhodnout se hned?
a proč vlastně ne?
sednout na vlak a jen tak jet
a nehledat na netu jen v mapě stanici předepsanou
a poslepu
prst zapíchni hned!

Zapíchnul jsem prst!

Skoro Kněhyně
hora jéminé
to bude do kopce
jsem štír a ne koza
a to je diagnóza
chci jen ťapkat klidně na nejvyšší to horu
kochat se stavět se
nahoru a dolu
a vnímat všechno bez pardonu!

Výstup!

Ťap a ťap
a přede mnou o několik let starší chlap...mám 40
a jemu?
může klidně býti pět a šedesát...i více let...
a v rukou hůlky (Nordic) a letí
vpřed!
jAK BY SMET
vždyť chce uletět!

Jen tak sotva mineme se a sotva mohu mu položit otázku...jak se Vám tady líbí co se Vám tady líbí?...odpověď krása....spěchám...chci dojít tam a tam...
ale já chodím na hory ne, abych dobíjel svět...ne pro značku žlutou, červenou a zelenou...
jen pro výhled...
a myslím, že jsou asi jen čtyři druhy lidí, kteří tak nahoru pospíchají...

Ti první honí se za rekordy celý život... já byl několikrát MČR a dokonce ČSFR....a už nemusím...mám dokázáno!

Ti druzí se honí proto neboť jim chybí to co já jsem již zažil....., kdy v rámci tréninku jsme naběhali tolik sjezdovek a kopců a všech těch šílených šíleností za které jsem nakonec rád....trenéři mně švihali kopřivami a lískami po lýtkách až skoro do krve...zocelilo mně to a teď hledají výzvy, které v životě neměli...taky nemuseli makat tak, že leželi (možná i makali, ale v životě nedosáhli toho, že leželi po ústa v blátě a trenér řval....vstaň, vojáci ano a je také plně respektuji) na zemi každý den ráno i odpoledne i večer na kameni a na něj padali jsme, běhali jsme denně sjezdovky od rána do večera, házeli chvaty na ty kameny, když to bolelo slyšeli jsme jen zvykneš si, brečeli jsme a krváceli a slyšeli stále jen jsi chlap a zápasník... bylo mi 12:) To je to ono čeho si vlastně nakonec všeho vážím...pochopil jsem tvrdost! Ale ne v té době hory, neboť hory byly jen bolest!!! A sjezdovky? Kolik jich mám naběháno?.... Co mně čeká? Byl jsem na moooooc soustředěních, ale vnímal jsem jen dřinu, ne hory, kopce, stromy, řeky...jen hnán na výkon....jedině na chaloupce jsem si vždy říkál po staříčce z Valašska, že to dám!....Ale nikdo z nich co na horu utíkají vlastně nepochopí proč by jsi ji nemusel vyjítjen tak...mají to tempo a utíkají...jejich horu...rychle....neboť nahoře je rozhled, pohoda, polévka a ten pocit, který jsem cítil tolikrát...jsem tady...žiji:) Na Kněhyni ne, ale na Pustevnách ano:)

Třetím typem pak jsou požitkáři, kteří vás pozdraví , ty já mám daleko nejvíce rád vychováván školou těch druhých:):) Mám je moooooc raději více rád než Lysaře a a asi Smrčaře a Ondřejnikaře...lidi, kteří si to užívají, poznávají a jsou ochotni se zastavit, zasmát se, neví co jste zažili, ale umí vyprávět a s nimi se vždy rád zastavím, nikdo z nich nehledá rekord, ale jen radost z toho, že potkává lidi, popovídají si a s Vámi vymění si zkušenosti, vodu i butylku, dokáží Vám popsat cesty, kde jsou cesty, které ještě neznáte mimo značku klidně...jen se potutelně usmívají, neboť nejvíce ví...to, že příroda je úžasná a krásná, je vždy živočišná, přímá, tvořivá a barevná, je okouzlující a tito lidé ví, že tak jako Komenský říká "Tempora motantur et motamus in is"...snad jsem to napsal správně, ty nejvíce miluji.

Čtvrtým typem jsou pak lidé, kteří jdou na hory jen pro Face, či udělat si foto, zřídí se či ne, však nejhlavnějším tématem je dnes foto! Jsem tady! Dokázal jsem to! Mohutnost nesmrtelného ducha fotogenetiky, kteří jsou vlastně spojením jedničkou i dvojky, ale co je odlišuje je to, že na kopec jdou řecky jen pro forma!

A tím dnes končím báseň i asi zamyšlení a jen se sobě směji:) Že, když koupu se vždy v Ostravici nahý...stejně nikdo nespatří se v ani jedné z těch skupin, které jsem vždy zažíval::)

A PROČ VLASTNE NE?:):)

Svoboda je nejkrásnější a katgorií je mnohem vííííce vím to:):)
Napište:)
 


Nestabilní řád

8. září 2017 v 9:37 | pepinotheimer
Tak a je to!
nestabilní řád
a s tím lístkem zaplaceno
do pekel skáči napořád
vždyť tam přeci mají málo duší
a tentam je onen pád
na chvíli dopředu
a poté lehce vzad

Jak lehké je to štěstí mít
jak lehké mítí štít
který zaručeně
odrazí vše co peklo může šít
jak rozdílné je mužoženské snění
které muže v muže mění
ženy v ženy
v jedinečnou síť

Pokání

7. září 2017 v 8:50 | pepinotheimer
Být chycen?
lépe býti strýcem myšlenky
kdy osvícen
žádáš o svobodu svou
a to kýč či zváno je to kýčem
kdy pohladíš si míč
a v tom míči všelijaké myšlenky i chtíč
a pak do klína vezmi si ten rýč

Tlačí mně těsně milenka i žena přesně do situace
kdy kreace únikové nefungují
obě chtějí to co jim náleží
neboť spoolu soutěží
o svobodu!

Chápu je obě
každé slovo
však jsem muž
kuš
a nemohu být v řece myšlenka a dění
jezem jez
a pak hubu suš:)

Pro obě bych se rozdal
jen neví to....
žíví své ego ženské
a stojí to...
za to
že místo, aby podali mi dlaň....říkaji si tiše
jak naň:)

Nehraji na to a mně to nebaví a mé srdce toulavé má jedinečnou zbraň
vždy zůstane tam
kde patří
a v tom jasno mám
nechci zahořklou saň
jen ženu, která mně bude respektovat takového jaký jsem:):)
Bojujte, já ne!
mně to nebaví:))))

Myslím, že je to písen od Tučného......cesty toulavý.....mizím do Olomouce:):):)

Rána na komoru

3. července 2017 v 8:55 | pepinotheimer
Strach...
a je to znát...

bojí se střelec...životní ránu, lani dát
třepou se mu ruce
a chce se mu spát
vždyť celou noc čekal a v tento čas...

pase se laň...
tak i ty se pas!

Jako by slyšel přírodu promlouvat mu k duši
jsi lovec
sklidni se
srdce divoce mu buší
poprvé
zabije
zastřelí

živé zvíře
v neděli

Poprvé vystřelí na živý cíl
na živého tvora
s poselstvím netvora
nováček
myslivec
vetřelec

ze zálohy, ze shora

Nedýchá
potí se
sleduje louku
před ním se pase
chviličku pouhou
do hledí
vzápětí
namíří
napětí
zamíří

rána!

uhasl život!
padá k zemi !
sama!

DOKONÁNO!

Zavře oči, sleze z posedu, utrhne větvičku, jednu dá do úst a druhou na ránu.....smekne klobouk a tiše hledí skrze oči na smrt.....jak jiná je, když dívá se ji do očí zpříma, ne skrz hledí kulovnice...Děkuji ti přírodo. Čistá rána na komoru.

Rytec života

4. června 2017 v 18:39 | pepinotheimer
Tik tak, tik tak...běží čas a na odznak...
rytec by vyryl hodiny... s ciferníkem života...
každá sekunda byla by ryta
dozajisté
dozaryta
dozabita
masitá
a z příběhů myšlenek či setkávání
stal by se orloj vzpomínek

Každá čárka, jež rytec sám precizně ryje
mnoho ANO
tak i NE si skryje
a v každém vrypu
shrnuje mnohořád všech lidí
kteří po něm tajně slídí
kdo je on?
ten tajný rytec
v pozadí jejich osudů?

Sleduje z povzdálí to jak vládne dookola strach!
co bude?
co se stane?
co se změní?
co se nezmění?
a v tom dění...
ve tmě nebo rozednění
ryje poslušně svůj čas

Každý posun ručičky
sotva záchvěv maličký
než ručička překročí ten práh...
čas je vrahem
stáří vrah...
vrah i soudcem...
jedné sekundy na vrypu hodin...
vrah i soudce...
...
jeho života!
v sekundách
minutách
hodinách
dnech
týdnech
měsících
letech
staletích
tisíciletích
...
v čase...
kde vrah i soudce
ryjí ryjci odznak zdatnosti!

Pak vzpomene si rytec na to co prožil a ví, že svůj život žil plně
ne zrovna podle všech doporučení
rodičů
sester
bratrů
přátel
dětí
milenek

žil ho tak jak ho chápal
jak ho poznal
...
a i když moc četl
raději prožíval plně...než, aby soudil
neboť věděl kdo budou jeho soudci...

A jako rytec
sahal na dřevo
na vosk
na kov
na polodrakomy
drahokamy
byl glyptikem...
vnímal barvu nerostů
vryp do mědi ocelovým rydlem
vnímal tvrdost
odraz světla
čirost
námět
světlo i šeď
...
destičky z nichž odebírá kovové třísky jako muž u domu seká třísky z modřínu na zatopení...
dříve
než vyplní vrypy nielem!

To krásné čekání na tolik životů
které na papíře dají
výsledek
jednoho časového okamžiku
obraz
jeho života...
ryje
a těší ho to...

Ryje obraz, který nesoudil rytec!
jen jej vnímal...


Miloval plně, bez kdyby a co a jak...
dělal to co přál si dělat!
spal tehdy, kdy už nemohl skoro ani zavřít víčka
vztával vždy tak, aby stihl na kole v kterémkoliv ročním období práci
pil tehdy, když věděl že ho to někde posune nebo konečně uspí
psal tehdy, když věděl, že má inspiraci a co říct
čas vnímal jen jako pojem
ryl tehdy když věděl, že to má cenu
poznané dát na podnosu
vrahu i soudci...

Usmívám se...
každý má právo být svým rytcem...
ŽIVOTA

Baník PIČO a co psi?

22. dubna 2017 v 21:17 | pepinotheimer
Baníííík pičooooo....Tento článek a následná báseň vzniká na základě reálné zkušenosti, kdy jsem šel venčit psy okolo 11 večer....a potkal 4 řvoucí fanoušky ultars (prý) z Baníku Ostrava...Jsem na Ostravu pyšný, ale na toto ne a to a ni jako sportovec na žádné podobné fanoušky po celé ČR!!!! Proto to píši....omlouvám se předem za sprostá slova....neznám nikoho, kdo by je v životě, alespoň jednou nepoužil:):) Ale použít je včas....může být dávka vášně i inteligence:):) Celou dobu jsem to i přes adrenalin řešil s nadhledem...., ale co je moc to je moc!:):)

PS: Po popsání situace, následuje báseň:):)


Toto je setkání s naprostým hlupákem (Jen mne trochu mrzí slovo hlupák, je absurdní, ale použiji ho v tomto článku...každý člověk nemá rodinné startovní podmínky stejné....a proto je to slovo ošidné....), ale berme ho v podobě současné doby! (Měl v životě vše poststané (rodinu, práci, bydlení....a teď nad vším naříká, žije na ubytovně a vše je problém...muž, ale nemá mít dle mně problém, má mít úkol!!!!.... a potají se usmívám), který mi moc dal a moc děkuji rodičům, že mi pomohli vystudovat VŠ, že jsem se svým přičiněním v životě jako několikanásobný mistr ČR v zápase řecko - římském, odhodlal objevovat, vnímat, posouvat se, cestovat, vychovávat sám sebe a zažít více než jen věrný kotel fanoušků. Milují atmosféru i v tom kotli nakonec, ale nelíbí se mi, když jdu venčit pejsky a jdou 4 (borci v uvozovkách, nakonec jen vlastně dva) a řvou ožralí v 11....Baníííík pičoooo, kurvááááá, rozhazují popelnice atd., jdu proti nim a upozorním je slušně (mám dvě děti), že už potišejí prosím chlapi a jak to dopadlo, kdo vyhrál?....Podívá se na mně jeden...podívá se na láhev....a rozbije ji přede mnou! Sotva dopadne láhev, vědom si své převahy (4 ku 1), i když jsem velký chlap...vyhrkne..: "Co si myslíš pičo? Banííík pičooooo ne!... a dále řve.... Chceš do držky ty hajzle? Víš kdo jsme?...Odpovím klidně, ale adrenalin za ty léta pracuje.... "fanoušek Baníku, beru kotel povzbuzování! krása! To jak děláte choreografie! I si sprostě zařvěte! Ale teď jste už mimo stadión tak si řvěte doma!...Abych se představil...jméno...a hned jsem....MČR v zápase ŘŘ....odpovídám klidně....jste 4 ku 1, já mám ještě psy....ty uvážu ať Vás nekousnou, kdyby mně bránili....fotbal má pravidla...je to tak?...ptám se!..Tak je mějme také! A pokud je máš ty a věřím, že ano, když chodíš na fotbal....hraje 11 na 11, vidím že 2 kamarádi nemají ten problém...můžeme se utkat na hřišti...povíídáám, kde do 10 s budeš na zemi v kravatě a pak tě pustím a pak znova a znova....dokud neřekneš dost!...Vždy tě pustím až si řekneš...a to já poznám....zápasil jsem dlouho...pak se zeptám....jste 4, ale mám v sobě gens po staříčce s Transylvánie...a začnu jim vykládat kde to je...co to znamená mít gens a není to jen Pro forma....(borec zbledne a už kouká na ostatní hledající podporu...)...., když jsem řekl, chlapi kdo z Vás zná kalokagathii?...Ozvali se ti dva, kteří nejvíce mlčeli....a přesto....všichni spali na ubytovně spolu....Vím, Řecko....říkám bravo!...Zastal se ho jen jeho kamarád, asi nejbližší....Klekl jsem si na kolena a řekl...Máte možnost, ale nedopadne to pro Vás dobře! Věděl jsem odkud čerpám......a zázrak!!!! Kámo nehroť to...v poho! Jsme přece z Ostravy.....říkááá:) Dal jsem si levou ruku za záda stále v kleče a říkal...Vy dva chlapi vzadu...Co říkáte? Pochopili hned pravidla, to co jsem myslel, když už tak 1 na 1....Není problém pane...Podal jsem jim ruku a řekl...Děkuji...Jste ochotni sesbírat ty střepy?.....Jen...ano....navrhl jsem, že jim pomůžu, je nás 5....mám sáček, máme mobily, posvítíme a střepy nebudou....a jedniný ten hlupák nepochopil!!!! Proto nepíši o fanoušcích Baníku Ostrava jako o hlupácích, tak jako mezi ultras Sparty atd....vždy budou jedninci, kteří nepochopí....stačí se opít a pak být v davu a z toho davu těžit! A nakonec ze 4, byl jen ten jeden, který jako muž na plné čáře zkrachoval....žije na ubytovně, nemá rodinu, nemá práci, vše stojí za nic a všechno se vůči němu spiklo!!!!... Sport je sport a k němu patří emoce a díky Bohu za ně!!!! Nevadí mi to a ani mně to nepopouří, když si zařvou na stadionu, klidně i sprostě před mým syne, který má 10 let, nepobouří mně to, neboť je to dle mně mužská výsada!!!! A kdo z nás můžů, kteří sportují si neulevil, kolikrát násobně, ale před dětmi se drřííí:):) Ale zjistil jsem díky této hodinové procházce, že i v kotli můžou být lidé, kteří jsou ultras, ale pochopí.....jen ten jeden, který se nedostal ke slovu....neřekl už do konce nic, jen občas ehm...Chodili jsme do 12 se psy a on byl nakonec i za největšího hlupáka i pro ně!!! A pro mně to byl úžasný pocit!! Zítra asi půjdu na Baník a možná je tam potkám....v kotli nebudu, ale povzbuzovat budu...a budu děkovat všem v kotli, kteří své emoce plně vyřvou a vyobrazí kreativně fanouškouství, zařvou si chorálově Baníčku my jsme s tebou, či Baník pičo, baník pičo FCB v kotli, později v hospodě třeba, ale nebudou venku řvát, ničit cizí majetek atd... Pokud jsou přirozeně agresivní, ať začnou sportovat a uvidí co to stojí...ne keců, ale námahy! Pokud mají mindrák, tak ať se k tomu postaví jako chlapi...jinak nechápu! Pokud jsou divočáci jako já, tak ať se krotí mimo stadion a pomohou mi, přesvědčit ty ( nepochopitelné), kteří mají mindrák ať žijí...všem Ultras, kteří umí tvořit děkuji....ostatním...nepochopím...a ke sportu nepatříte, neboť se schováváte za výmluvy a ostatní! A to platí ne pro Ostravu, ale pro všechny ultras u nás!!! A teď již krátká báseň...

Potkal jsem hlupáka
co si dal panáka (více jich bylo, než by bylo milo)

a jen ten jeden měnil kolokolní svět....

a z jeho vět
pochopil jsem bezcílí
a tak s tím panákem
domovem
barákem
hotový je hned

SVĚT
TO JE BANÍÍÍÍÍK PIČOOOO!

Cilem mu byl pokřik
drazí
Baník Pičo....
hned vyráží v střet...

Přeci, víš ty pičo kdy byl založen?
pičo nevíš?
a tak rychle slevíš
a na každou větu
odpovídáš větou
nevím....
hodnotím
a opět slevím.....:(

A on?

On se směje...

ULTRAS PŘECI!!

DRŽ HUBU

A NECH SI KECY!!!

PIČO

to je jeho IČO:):)

Říííká si pro sebe...
asi...
vidím to v jeho očích....
inteligent?
a nic nevííí?
představím se...
intonaci měním!

Zápasník

Odpovídá!

Přece 1922, Baník Pičoooo...
a tak opět slevím
ptám se kratce
po Ostravsky
ať předejdu této hádce
nechci se prát

A on na to?...
budeš naříkat
Baník pičoooo
budeme se prát???

Mrští flaškou chlastu o zem...

střepy

řeknu brácho ty už nepij!

A dále?....
vše kdo čte jen v básně....miluje verše
krásné....


Kdo budete mít zájem: Koukněte na stránky těch ultras: http://www.chachari.cz/5-let-8222-mistri-pico-quot-rn832 - Ostrava - https://www.facebook.com/ultrasspartapraha/ - Sparta,

Tonda Mlčoch

15. dubna 2017 v 4:35 | pepinotheimer
"Ahoj Josef"
"Uvař kafe", slyším ze silnice, kde jede na svém rezavém, podhuštěném kole Tonda Mlčoch...místní rodák a bezdomovec
Má na sobě elegantní bílou košili s hřebenem v náprsní kapsičce, šedé riflové kalhoty, černé vyleštěné lakýrky a v nich bílé ponožky...
Jak vždy říká: "Jsem hříšník a tak bych měl nosit košile i ponožky červené, ale chci do nebe, tak alespoň v neděli chci být ráno čistý! Prostě švihák! Chápeš Josef?"
Vím, že odpoledne už to bude úplně jinak, ale ráno v neděli...zjevení..jako by po cestě jel svatý čert.
Přechází mostek a už mi hlásí...
"Včera bojoval jsem s čerty brácho!"... odřený obličej od nějakého pádu.
Ten nejsilnější z nich povídá mi: "Brácho dnes si odnesu tvou duši! To se však rohatej přepočítal...vždyť jsem boží dítě a duši si odevzdám nebi, kdy budu chtít já".
Vytáhne cigáro z kapsy, zapálí si, zhluboka potáhne...a už mně ke slovu nepustí:)

Povodeň

13. dubna 2017 v 6:59 | pepinotheimer
Kap...kap...kap...kap
několik kapek
dříve než si voda vezme statek
hlásí příchod velké vody
...
několik kapek
pro sedláka svátek

Kap...kap...kap...kap
na nebi mraky
blesky
hromy
zvedá se vítr
zatím bez pohromy
a sedlák na zápraží po celodenní práci
v srdci se raduje
dál už se kácí
strom
prvně blesk
a potom hrom...

Kap.kap.kapy.kap
na střechu domu, zrychluje se dopad kapek
sedlák v ústech viržinko
a srdíčku?
...
zmatek
...
S obavou sleduje nebe v dáli
těžké mraky plné vody
co přinese?
dech se tají!
co způsobí?
v krásném máji
a řeka?
řeka vedle jeho statku velkolepá
za krátkou chvíli ukáže svou sílu ničivou

Kap kapy kap kap ssssssssssss
Kapky změnily se v déšť
prááásk!!!!
rána ohromná
v blízkosti sedlákova domu
podala z nebe ruku bleskovou
...
třešňovému stromu
...
a tak jako sedlák ryby kuchá
tak i blesk zařízl se nožem do kmene
odborník to
né že ne

SSSSSSSSSSSSSSSSSSSS
Déšť se mění v liják
a ač země veliký je piják
nestačí všechnu tu vodu
spít
a tak stoupá voda v řece
zastaví se?
nevyteče?
prosí Boha sedlák v kleče
z nebe zatím
z ohně meče

SSSS PRÁSK SSSSSSSS
Voda stoupá
není skoupá
...
na slovo
...
sedlak vyděšeně kouká

hotovo!
...
voda pomalu mu statek bere
kde je místo
tam se dere
v očích slzy
marně volá

Proboha!
....
Co je to za Boha?
...jeho slzy posiluji řeku...
kap kap kap kap
ssssss

Další články


Kam dál