Rána na komoru

3. července 2017 v 8:55 | pepinotheimer
Strach...
a je to znát...

bojí se střelec...životní ránu, lani dát
třepou se mu ruce
a chce se mu spát
vždyť celou noc čekal a v tento čas...

pase se laň...
tak i ty se pas!

Jako by slyšel přírodu promlouvat mu k duši
jsi lovec
sklidni se
srdce divoce mu buší
poprvé
zabije
zastřelí

živé zvíře
v neděli

Poprvé vystřelí na živý cíl
na živého tvora
s poselstvím netvora
nováček
myslivec
vetřelec

ze zálohy, ze shora

Nedýchá
potí se
sleduje louku
před ním se pase
chviličku pouhou
do hledí
vzápětí
namíří
napětí
zamíří

rána!

uhasl život!
padá k zemi !
sama!

DOKONÁNO!

Zavře oči, sleze z posedu, utrhne větvičku, jednu dá do úst a druhou na ránu.....smekne klobouk a tiše hledí skrze oči na smrt.....jak jiná je, když dívá se ji do očí zpříma, ne skrz hledí kulovnice...Děkuji ti přírodo. Čistá rána na komoru.
 

Rytec života

4. června 2017 v 18:39 | pepinotheimer
Tik tak, tik tak...běží čas a na odznak...
rytec by vyryl hodiny... s ciferníkem života...
každá sekunda byla by ryta
dozajisté
dozaryta
dozabita
masitá
a z příběhů myšlenek či setkávání
stal by se orloj vzpomínek

Každá čárka, jež rytec sám precizně ryje
mnoho ANO
tak i NE si skryje
a v každém vrypu
shrnuje mnohořád všech lidí
kteří po něm tajně slídí
kdo je on?
ten tajný rytec
v pozadí jejich osudů?

Sleduje z povzdálí to jak vládne dookola strach!
co bude?
co se stane?
co se změní?
co se nezmění?
a v tom dění...
ve tmě nebo rozednění
ryje poslušně svůj čas

Každý posun ručičky
sotva záchvěv maličký
než ručička překročí ten práh...
čas je vrahem
stáří vrah...
vrah i soudcem...
jedné sekundy na vrypu hodin...
vrah i soudce...
...
jeho života!
v sekundách
minutách
hodinách
dnech
týdnech
měsících
letech
staletích
tisíciletích
...
v čase...
kde vrah i soudce
ryjí ryjci odznak zdatnosti!

Pak vzpomene si rytec na to co prožil a ví, že svůj život žil plně
ne zrovna podle všech doporučení
rodičů
sester
bratrů
přátel
dětí
milenek

žil ho tak jak ho chápal
jak ho poznal
...
a i když moc četl
raději prožíval plně...než, aby soudil
neboť věděl kdo budou jeho soudci...

A jako rytec
sahal na dřevo
na vosk
na kov
na polodrakomy
drahokamy
byl glyptikem...
vnímal barvu nerostů
vryp do mědi ocelovým rydlem
vnímal tvrdost
odraz světla
čirost
námět
světlo i šeď
...
destičky z nichž odebírá kovové třísky jako muž u domu seká třísky z modřínu na zatopení...
dříve
než vyplní vrypy nielem!

To krásné čekání na tolik životů
které na papíře dají
výsledek
jednoho časového okamžiku
obraz
jeho života...
ryje
a těší ho to...

Ryje obraz, který nesoudil rytec!
jen jej vnímal...


Miloval plně, bez kdyby a co a jak...
dělal to co přál si dělat!
spal tehdy, kdy už nemohl skoro ani zavřít víčka
vztával vždy tak, aby stihl na kole v kterémkoliv ročním období práci
pil tehdy, když věděl že ho to někde posune nebo konečně uspí
psal tehdy, když věděl, že má inspiraci a co říct
čas vnímal jen jako pojem
ryl tehdy když věděl, že to má cenu
poznané dát na podnosu
vrahu i soudci...

Usmívám se...
každý má právo být svým rytcem...
ŽIVOTA

Baník PIČO a co psi?

22. dubna 2017 v 21:17 | pepinotheimer
Baníííík pičooooo....Tento článek a následná báseň vzniká na základě reálné zkušenosti, kdy jsem šel venčit psy okolo 11 večer....a potkal 4 řvoucí fanoušky ultars (prý) z Baníku Ostrava...Jsem na Ostravu pyšný, ale na toto ne a to a ni jako sportovec na žádné podobné fanoušky po celé ČR!!!! Proto to píši....omlouvám se předem za sprostá slova....neznám nikoho, kdo by je v životě, alespoň jednou nepoužil:):) Ale použít je včas....může být dávka vášně i inteligence:):) Celou dobu jsem to i přes adrenalin řešil s nadhledem...., ale co je moc to je moc!:):)

PS: Po popsání situace, následuje báseň:):)


Toto je setkání s naprostým hlupákem (Jen mne trochu mrzí slovo hlupák, je absurdní, ale použiji ho v tomto článku...každý člověk nemá rodinné startovní podmínky stejné....a proto je to slovo ošidné....), ale berme ho v podobě současné doby! (Měl v životě vše poststané (rodinu, práci, bydlení....a teď nad vším naříká, žije na ubytovně a vše je problém...muž, ale nemá mít dle mně problém, má mít úkol!!!!.... a potají se usmívám), který mi moc dal a moc děkuji rodičům, že mi pomohli vystudovat VŠ, že jsem se svým přičiněním v životě jako několikanásobný mistr ČR v zápase řecko - římském, odhodlal objevovat, vnímat, posouvat se, cestovat, vychovávat sám sebe a zažít více než jen věrný kotel fanoušků. Milují atmosféru i v tom kotli nakonec, ale nelíbí se mi, když jdu venčit pejsky a jdou 4 (borci v uvozovkách, nakonec jen vlastně dva) a řvou ožralí v 11....Baníííík pičoooo, kurvááááá, rozhazují popelnice atd., jdu proti nim a upozorním je slušně (mám dvě děti), že už potišejí prosím chlapi a jak to dopadlo, kdo vyhrál?....Podívá se na mně jeden...podívá se na láhev....a rozbije ji přede mnou! Sotva dopadne láhev, vědom si své převahy (4 ku 1), i když jsem velký chlap...vyhrkne..: "Co si myslíš pičo? Banííík pičooooo ne!... a dále řve.... Chceš do držky ty hajzle? Víš kdo jsme?...Odpovím klidně, ale adrenalin za ty léta pracuje.... "fanoušek Baníku, beru kotel povzbuzování! krása! To jak děláte choreografie! I si sprostě zařvěte! Ale teď jste už mimo stadión tak si řvěte doma!...Abych se představil...jméno...a hned jsem....MČR v zápase ŘŘ....odpovídám klidně....jste 4 ku 1, já mám ještě psy....ty uvážu ať Vás nekousnou, kdyby mně bránili....fotbal má pravidla...je to tak?...ptám se!..Tak je mějme také! A pokud je máš ty a věřím, že ano, když chodíš na fotbal....hraje 11 na 11, vidím že 2 kamarádi nemají ten problém...můžeme se utkat na hřišti...povíídáám, kde do 10 s budeš na zemi v kravatě a pak tě pustím a pak znova a znova....dokud neřekneš dost!...Vždy tě pustím až si řekneš...a to já poznám....zápasil jsem dlouho...pak se zeptám....jste 4, ale mám v sobě gens po staříčce s Transylvánie...a začnu jim vykládat kde to je...co to znamená mít gens a není to jen Pro forma....(borec zbledne a už kouká na ostatní hledající podporu...)...., když jsem řekl, chlapi kdo z Vás zná kalokagathii?...Ozvali se ti dva, kteří nejvíce mlčeli....a přesto....všichni spali na ubytovně spolu....Vím, Řecko....říkám bravo!...Zastal se ho jen jeho kamarád, asi nejbližší....Klekl jsem si na kolena a řekl...Máte možnost, ale nedopadne to pro Vás dobře! Věděl jsem odkud čerpám......a zázrak!!!! Kámo nehroť to...v poho! Jsme přece z Ostravy.....říkááá:) Dal jsem si levou ruku za záda stále v kleče a říkal...Vy dva chlapi vzadu...Co říkáte? Pochopili hned pravidla, to co jsem myslel, když už tak 1 na 1....Není problém pane...Podal jsem jim ruku a řekl...Děkuji...Jste ochotni sesbírat ty střepy?.....Jen...ano....navrhl jsem, že jim pomůžu, je nás 5....mám sáček, máme mobily, posvítíme a střepy nebudou....a jedniný ten hlupák nepochopil!!!! Proto nepíši o fanoušcích Baníku Ostrava jako o hlupácích, tak jako mezi ultras Sparty atd....vždy budou jedninci, kteří nepochopí....stačí se opít a pak být v davu a z toho davu těžit! A nakonec ze 4, byl jen ten jeden, který jako muž na plné čáře zkrachoval....žije na ubytovně, nemá rodinu, nemá práci, vše stojí za nic a všechno se vůči němu spiklo!!!!... Sport je sport a k němu patří emoce a díky Bohu za ně!!!! Nevadí mi to a ani mně to nepopouří, když si zařvou na stadionu, klidně i sprostě před mým syne, který má 10 let, nepobouří mně to, neboť je to dle mně mužská výsada!!!! A kdo z nás můžů, kteří sportují si neulevil, kolikrát násobně, ale před dětmi se drřííí:):) Ale zjistil jsem díky této hodinové procházce, že i v kotli můžou být lidé, kteří jsou ultras, ale pochopí.....jen ten jeden, který se nedostal ke slovu....neřekl už do konce nic, jen občas ehm...Chodili jsme do 12 se psy a on byl nakonec i za největšího hlupáka i pro ně!!! A pro mně to byl úžasný pocit!! Zítra asi půjdu na Baník a možná je tam potkám....v kotli nebudu, ale povzbuzovat budu...a budu děkovat všem v kotli, kteří své emoce plně vyřvou a vyobrazí kreativně fanouškouství, zařvou si chorálově Baníčku my jsme s tebou, či Baník pičo, baník pičo FCB v kotli, později v hospodě třeba, ale nebudou venku řvát, ničit cizí majetek atd... Pokud jsou přirozeně agresivní, ať začnou sportovat a uvidí co to stojí...ne keců, ale námahy! Pokud mají mindrák, tak ať se k tomu postaví jako chlapi...jinak nechápu! Pokud jsou divočáci jako já, tak ať se krotí mimo stadion a pomohou mi, přesvědčit ty ( nepochopitelné), kteří mají mindrák ať žijí...všem Ultras, kteří umí tvořit děkuji....ostatním...nepochopím...a ke sportu nepatříte, neboť se schováváte za výmluvy a ostatní! A to platí ne pro Ostravu, ale pro všechny ultras u nás!!! A teď již krátká báseň...

Potkal jsem hlupáka
co si dal panáka (více jich bylo, než by bylo milo)

a jen ten jeden měnil kolokolní svět....

a z jeho vět
pochopil jsem bezcílí
a tak s tím panákem
domovem
barákem
hotový je hned

SVĚT
TO JE BANÍÍÍÍÍK PIČOOOO!

Cilem mu byl pokřik
drazí
Baník Pičo....
hned vyráží v střet...

Přeci, víš ty pičo kdy byl založen?
pičo nevíš?
a tak rychle slevíš
a na každou větu
odpovídáš větou
nevím....
hodnotím
a opět slevím.....:(

A on?

On se směje...

ULTRAS PŘECI!!

DRŽ HUBU

A NECH SI KECY!!!

PIČO

to je jeho IČO:):)

Říííká si pro sebe...
asi...
vidím to v jeho očích....
inteligent?
a nic nevííí?
představím se...
intonaci měním!

Zápasník

Odpovídá!

Přece 1922, Baník Pičoooo...
a tak opět slevím
ptám se kratce
po Ostravsky
ať předejdu této hádce
nechci se prát

A on na to?...
budeš naříkat
Baník pičoooo
budeme se prát???

Mrští flaškou chlastu o zem...

střepy

řeknu brácho ty už nepij!

A dále?....
vše kdo čte jen v básně....miluje verše
krásné....


Kdo budete mít zájem: Koukněte na stránky těch ultras: http://www.chachari.cz/5-let-8222-mistri-pico-quot-rn832 - Ostrava - https://www.facebook.com/ultrasspartapraha/ - Sparta,
 


Tonda Mlčoch

15. dubna 2017 v 4:35 | pepinotheimer
"Ahoj Josef"
"Uvař kafe", slyším ze silnice, kde jede na svém rezavém, podhuštěném kole Tonda Mlčoch...místní rodák a bezdomovec
Má na sobě elegantní bílou košili s hřebenem v náprsní kapsičce, šedé riflové kalhoty, černé vyleštěné lakýrky a v nich bílé ponožky...
Jak vždy říká: "Jsem hříšník a tak bych měl nosit košile i ponožky červené, ale chci do nebe, tak alespoň v neděli chci být ráno čistý! Prostě švihák! Chápeš Josef?"
Vím, že odpoledne už to bude úplně jinak, ale ráno v neděli...zjevení..jako by po cestě jel svatý čert.
Přechází mostek a už mi hlásí...
"Včera bojoval jsem s čerty brácho!"... odřený obličej od nějakého pádu.
Ten nejsilnější z nich povídá mi: "Brácho dnes si odnesu tvou duši! To se však rohatej přepočítal...vždyť jsem boží dítě a duši si odevzdám nebi, kdy budu chtít já".
Vytáhne cigáro z kapsy, zapálí si, zhluboka potáhne...a už mně ke slovu nepustí:)

Povodeň

13. dubna 2017 v 6:59 | pepinotheimer
Kap...kap...kap...kap
několik kapek
dříve než si voda vezme statek
hlásí příchod velké vody
...
několik kapek
pro sedláka svátek

Kap...kap...kap...kap
na nebi mraky
blesky
hromy
zvedá se vítr
zatím bez pohromy
a sedlák na zápraží po celodenní práci
v srdci se raduje
dál už se kácí
strom
prvně blesk
a potom hrom...

Kap.kap.kapy.kap
na střechu domu, zrychluje se dopad kapek
sedlák v ústech viržinko
a srdíčku?
...
zmatek
...
S obavou sleduje nebe v dáli
těžké mraky plné vody
co přinese?
dech se tají!
co způsobí?
v krásném máji
a řeka?
řeka vedle jeho statku velkolepá
za krátkou chvíli ukáže svou sílu ničivou

Kap kapy kap kap ssssssssssss
Kapky změnily se v déšť
prááásk!!!!
rána ohromná
v blízkosti sedlákova domu
podala z nebe ruku bleskovou
...
třešňovému stromu
...
a tak jako sedlák ryby kuchá
tak i blesk zařízl se nožem do kmene
odborník to
né že ne

SSSSSSSSSSSSSSSSSSSS
Déšť se mění v liják
a ač země veliký je piják
nestačí všechnu tu vodu
spít
a tak stoupá voda v řece
zastaví se?
nevyteče?
prosí Boha sedlák v kleče
z nebe zatím
z ohně meče

SSSS PRÁSK SSSSSSSS
Voda stoupá
není skoupá
...
na slovo
...
sedlak vyděšeně kouká

hotovo!
...
voda pomalu mu statek bere
kde je místo
tam se dere
v očích slzy
marně volá

Proboha!
....
Co je to za Boha?
...jeho slzy posiluji řeku...
kap kap kap kap
ssssss

Body lásky

11. dubna 2017 v 21:25 | pepinotheimer
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar. Dle Euklidových Základů je bod něco, co nemá části, tedy to co již nelze dále dělit. Snad to bude relativní a pochopitelné:) Dívám se na fotku své LÁSKY....je snad dělitelná ona nebo láska dělitelná?...NE!!!!!! Čtěte hooooodně pomalu...možná je to nesmysl, ale dle mně, vše co vziklo jednou, je již dělitelné....kromě citů, pocitů, lásky, zážitků v té chvíli, v té době....pak už se jen bilancuje. Vše to vzniká při pohledu na fotku mé lásky u nádherných starých, kovaných dveří...

Koukám na fotku ŽENY
a přemýšlím nad ní...
rozepjaté ruce na zámeckých, kovaných, vysokých dveřích...
stojí tam v šatech...
vlastně nahá...
v mých myšlenkách...stydím se
nerada se fotí!
s láskyplým zasněným pohledem...
oči přivřené jako na oltáři obětování...
vlasy spuštěné mezi ňadra
hluboce zasněná...
s nohou vpřed v střevíčku

Co je to nedělitelné?
to že bod uznáme jako dogma?
jen...
pokud uznáme bod za svůj?
tam kde končí lidské sny?
ztrácíme smysl pro tvoření a krásu...

Dívám se na fotku ženy
a na fotce...je tolik bodů...
bod v šatech
v roztažených pažích
otočené tváři
vlasech mezi ňadry
dveřích, které ji obklopují
kování
trávě před ní...

člověk by se mohl zbláznit, kdyby všechny ty body hledal!
ale může to být jen relativní?
může být fotka nebo žena bodem?

a pak...

je ta žena dělitelná?
je dělitelné co jsem fotil?
co jsem prožil?
to co cítím?
to co dávám i beru?
to co vnímám?
jako člověk?
chápu to vůbec?
vím, v LÁSCE není nic samozřejmé a to ANI BOD!
ale dá se láska dělit?
...
LÁSKA JE nebo NENÍ
žádná láska a nenávist!

A LÁSKA?...
kolik je to bodů?
slov?
snů?
fotek?
myšlenek?
doteků?
psaných písmen?
dopisů?

z jaké perspektivy mám bod vnímat a přijímat?

K čemu je mi bod, když vedle je druhý a pak tam a tam a tam samé body...
a soustředit se čistě na něj?
na malou tečku a nic více....

jen na malou tečku

která je stejně složena z bodů...
směji se...

nechci si lásku spojovat s body!
nespojovat to na co se soustředím....ale na to co vnímám a cítím...

Zavírám oči a myslím na tebe LÁSKO...nechci lásku z bodů, ale lásku složenou ze zážitků, dávaní i braní....proto dávejme si, berme si a body nevnímejme....jsou mimo náš svět

LÁSKA je nedělitelná:)

Neuletěl včas

11. dubna 2017 v 8:35 | pepinotheimer
Z vesela, zcela, z oceli cela
nechápu zcela, co se stalo včera
za mříží, z kovu...
zadarmo mám dóvu

Dookola stěny bílé
a já jen tak ledabyle
do nich ryji nehtem slova
za 8 let....To je dóva

Proč? A jak?
a kde jsem byl?
bezcílý byl toto cíl
a tak ležím
venku sněží
8 let
mi tady běží

A já tady o samotě
s myší, která právě v botě
usmívá se po robotě

Počítám si 8 let
nestihl jsem totiž let

Strom v plamenech

11. dubna 2017 v 8:32 | pepinotheimer
Jdu.......
a naproti strom
leží sám
bez větví...
bez listí
bez kůry
bez kořenů
v plamenu
je mu teplo samému

Carlos Saura - Flamenco

9. dubna 2017 v 22:03 | pepinotheimer
Když padala hvězda Carlosovi Saurovi, chtěl se určitě naučit tancovat a zahrát Flamenco...na, které navazuji touto básní....naštěstí se obě nohy při té hádce nakonec vždy dohodnou a pak vzniká nádherná energie, vyjádřena energií, erotičnem, postojem, figurami, napětím a všechnu tu sílu chvíle musí dát tanečník do svého těla a nohy ho nesou...jsou vyjádřením přesnosti nášlapu, změnou rytmu....krása https://www.youtube.com/watch?v=dwsArLoVtdk

Krok a krok...
a noha posun celý rok
pokrčená v koleni posouvá se rychle vpřed

je čas změny tempa v tanci
chci být silná
noha vilná
v tomto čase
tady
teď!

a druhé nohy odpověď?...
...
jež pokulhává o krok zpět
...
druhé noze radu dává
že prý stále zaostává
a sune se před ní vpřed!

Jedna, druhá, jedna druhá
jdou si spolu, žádná nuda
avšak cíl je žene vpřed
sobě každá vyčítají, to co nikdy neuznají
že jen jedna z nich je vítěz
že může jít jedna...TEĎ!
druhá pak v tu samou chvíli
odpočívá sbírá síly
představte si těch noh pět...

Cíl je žene v jejich touze a to pouze, kročmo dlouze
zapoměly co to chtěly
obě rázem vyletěly
a v tom cíli jejich síly
obě nohy usestřily
tanečníci Flamenca:)

Zatančili obě dokonalé Flamenco

Cesta z hvězdiček

8. dubna 2017 v 8:20 | pepinotheimer
Ten kdo viděl padat hvězdu z nebe
vždy si něco přál
...
třeba zázrak
milovati tebe
jen na chvíli
nebýt sám

Dva lidé spojeni v souhvězdný...celek

Dívám se na nebe plné hvězd, které občas zahalí mraky...
a každá ta hvězdička je cesta
a na těch cestách chodí naše přání a myšlenky...
spojují se a tvoří pár, sice méně než Velký či Malý vůz, Vozka či Medvědice
jen však do počtu hvězd, jejich cest a spojení...
...
ale souhvězdí lásky...?
je snad takové někde?
souvězdí srdce?
souhvězdí přání?
souhvězdí štěstí?
zkusím ho najít na noční obloze s tebou
a až jej najdeme...
a v tu chvíli bude padat z tohoto souhvězdí hvězda
budu si přát
naši lásku navždy...přírodo:)

Další články


Kam dál