Holubi

15. února 2014 v 18:09 | pepinotheimer
Sedím na lavičce a krmím holuby. Zobou nadrobené drobky a nepřemýšlí nad svým životem, jen nad tím, jak jich do sebe dostat v co nejkratším čase co nejvíce. Tolik jich tady je. Krááása. Tak jako každý den. Sleduji se zaujetím jejich vzájemný boj a abych tomu všemu rejdění dodal impulz pro své potěšení, máchnu před sebou rukou........Jen tak do prázdna! Poskočí o kousek dále. Hop, hop, hop...Potvůrky...

Nedívají se vyčítavě, ale zvídavě. Na mně, na drobky, na mně, na drobky, na soupeře...drobky...

"Co mně to vlastně napadlo?"...říkám si nahlas...

"Teď obědváme"...jako bych zaslechl....z jejich: "Vrkůůů, vrkůů"

Zahanben zašustím pytlíkem a do toho krásného rejdiště sypu vše co mám. Jen si dejte holoubci. Dejte si....

Vytáhnu si do klína taky oběd. Zašustím sáčkem a vytahuji kousek uzeného s chlebem. Jste mými jedinými společníky, které kolem sebe mám.

Dobří holubi se vracejí....již třicet let
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama