Svět v zrcadle války

20. května 2014 v 11:25 | pepinotheimer
Jsem součástí měnící se historie...

Prožívám ji ve válce s myšlenkou na válku...
...
Já!
...
Voják!
...
Voják každým coulem!
...
Sedím v zákopu a během našeho ústupu přemýšlím zrovna nad něčím tak samozřejmým, relativním a viditelným jako je válka...
Měl bych být připravený na vše, na svou SMRT i SMRT jiných, ale místo zabíjení sedím v zákopu v promočeném a otrhaném vaťáku z nejbližší vesnice, kde jsem ho ukradl polomrtvému civilistovi...
...
Najednou nejsem voják, ale zloděj co se bojí války!
Jednou rukou se opírám v zákopu o zabahněnou stěnu a druhou si k ústům v nepravidelném tempu přikládám skoro už překouřeného vajgla...
...
Zvracím vodu...nejdl jsem už tři dny, slyším svůj prázdný žaludek, je mi hrozná zima a chce se mi spát, ale koho to tady zajímá? Nikoho! Nespal jsem už tak dlouho, že se mi mísí sny s realitou! Pořád jen slyším "Úúúútok!" a "Úúúústup!", pořád dokola, tolikrát denně jako by neexistovaly pravidla...
Koukám slepě do kaluže přede mnou, kde dopadají kapky deště společně s kamínky a trsy trávy s hlínou po dělostřelecké přípravě. Taková beznaděj!
Pozoruji kruhy v kaluži před sebou, které jsou podobné těm jaké znám z dětství, když jsme s kamarády házeli žabky...
A teď?
Poslouchejte se mnou!
Představte si ohlučující ránu bomby!
A teď!
A teď!
A teď!
...
Rána!
Další!
A další!
Zacpávám si uši!
A řvu!
A kruh přede mnou se bouří rázem jako peřeje! Jak dlouho ještě?
"Huráááááááá, úúúúúúútoooooook"... nevylézám
...
Kolem mně se mění dějiny a já přemýšlím nad válkou...
Jsem voják, který nenávidí válku!
Teď už ano...nenávidím! Změnil jsem se! Už na ni nevěřím! Není to jako dětská hra na vojáky! Tady se umírá anonymně...
Jste jen číslo plnící rozkazy!...
Z dáli slyším přibližující se hlasy... "Úúúúúústup....úúúúústup"
Slyším přibližující se střelbu, dopadající granáty, kulometné dávky, skřeky padajících kamarádů dolů do zákopu odkud před chvíli vybíhali do útoku...
Kolik z nich? Kolik čísel se nevrátí?
...
Snad alespoň já Přežiji toto peklo, abych o tom všem zvěrstvu mohl napsat knihu...
Šrapnely vybuchují blíže a blíže a blíže!!!!
"Néééé"
...
Bum...
...
...
Stávám se historií měnící se historie...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Margaret Margaret | 20. května 2014 v 14:35 | Reagovat

Pocitový článek...'krutý článek... povedený článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama