Může být stín na mol?:)

30. listopadu 2014 v 11:52 | pepinotheimer
Ve stínu, lamp, kráčím sám
A vedle mně tuze zajímavý stín...
...
Motá se jako šatní mol...
...
Je asi na mol!..říkám si pro sebe...
...
Stín?
A na mol?
Nemohu to tvrdit jistě, ale co vím jistě...držím s tím stínem obstojně krok:)

Vzájemně se proplétáme...
Mizíme a objevujeme se...

To je, ale pitoreskní dvojice...

Hmota a jeho opakující se podoba...tmavosvětlá antihmota...

Bavím se variacemi svých stínů i svými vlastními kroky...
Někdy i zmnoženými, když je dookola více lamp samozřejmě...a v rytmu Dvořákova Nového světa proplétám se sám se sebou...
Jen tak...
Bezcílně...
V sobě...
Sobě pro radost
Jiným pro pobavení...

Motáme se...já a stín
Tam i zpět...
Spíše zpět než tam
Občas vlevo
Občas vpravo
Nebo v kruhu bez záchrany
Občas se ohnu
Přidržím se lampy
Zasměji se
Zavážu si botu a...říkám si...
...
Kdo to je?
Jsem to já?
...
Básník?...
...
Ano já!
Kdo jiný?...
A podávám stínu ruku až k zemi...
Jeho ruka je chladná a bez reakce!
...
Těší mně!
Jmenuji se Snílek!...Pán Snílek!
Samozřejmě se tak nejmenuji, ale připadám si tak a rozbírám tuto absurdní situaci...
Přeci se musím svému stínu představit zdvořile...tak jak se to sluší...

Ukloním se...
...
A dlouze přemýšlím...
...
Co je to za otázky, když jsem tady sám?...
Nebo nejsem snad?

Je to radost nebo splín...?
Jde si sám...
Vedle mně...
A ani se nezeptal jestli může jít se mnou...
...
Je neživý, nemluvný, ale výmluvný...
Pán Stín!

Jde si tak a tam, kde jdu já a kde mu dovolím jít
Je mým otrokem, hračkou představivosti, neopakovatelným okamžikem

Jdu a on se plazí po studeném chodníku...
Při zemi
Po zemi
Přízemní stín!
...
Je nehmatatelný
Viditelný
Nepolapitelný
Hraje si se mnou a já s ním...
...
A když se k němu přiblížím, vnikám do něj a ztrácím se v něm a on mně pohlcuje...
Kde jsem teď? Ptám se pohlcen sám sebou...
...
Hráli jste již se svým stínem někdy na schovávanou?
...
Že né?...
Zkuste to!
Jste v něm a on vás hledá a vy se v něm smějete a vysmíváte se mu...
...
Ale potichoučku...
Sotva slyšitelně
Tak, aby jste se sám neslyšel...

A pak hop!!!
A s radostí vykřiknete..."Tady jsem, chyť mně jestli do dovedeš!"

Začnete utíkat!

Běžíte rychleji a ještě rychleji...
A on je vám stále v patách...
Cítíte ho a víte, že mu neutečete!
Že s každým vaším pohybem
Blíží se k vám a je blíže a blíže...až vás pojme zcela...

On je vašim soupeřem, obrazem i pomocníkem...
Tulák s mocí tmavé noci
Utíkám tak jako vždy
A tak jako vždy marně:)
...
Pokud se mu vzdálím...pak nikdy ne na dlouho...
Vždy mně doběhne...

Dotýkáme se jen v několika málo bodech, které nejdou určit...
Jsou to body nebo představivost?
Stroze...Stín připoután k noze!
Je její peřinou i čitatelem, ukladatelem, mizitelem...pohlcovačem...
...
Podívám se dolů a tam...splývající boty...
V nich mé nohy, které se prodlužují v nekonečno až rozptýleno...
V prostor...
Stávám se směcicí toho prostoru...prostor sám...

Odbíhám od lampy daleko a teď se mi zase ztratil stín...
Hledám ho!
A směji se
Vím, proč to tak je, ale přesto si kladu tu legrační otázku...
Kde jsi? Kde jsi? Stejně tě najdu!
A pomalounku, udýchaný, zpocený a šťastný přibližuji se k další lampě, kde mé nehmotné já dopadnu!

Mám tě!
A jako ho chytám a objímám...
Objímám vlastně sen ač jsem vzhůru...

Však...přesto
Nechci být přízemní jako stín!
Uvědomím si to...a sám pro sebe si přikážu!
Dost bylo hry!:):)
...
Přeji si tvořit...:)
Vdyť je noc a stojím pod hvězdami...
Vzhlížím k nim s nadějí...

A má hlava?...
Zakloní se
A s tváří rozesmátou...
Vzhlíží vzhůru
...
Ke hvězdám
...
Kdy padesát odstínů stínu na mol neexistuje...:):) Jen prostor...začínám psát...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Verča.. Verča.. | Web | 30. listopadu 2014 v 13:48 | Reagovat

Věnuješ se psaní dlouho?  Máš talent. Toto dílo je originální a poutavé.

2 Josef Theimer Josef Theimer | 30. listopadu 2014 v 14:01 | Reagovat

[1]: Rok:):)

3 Girl with a boater Girl with a boater | Web | 30. listopadu 2014 v 15:57 | Reagovat

Skvělá báseň! Stín je opravdu něco zvláštního. Opravdu jsi to skvěle popsal! Moc se mi líbí, jak podáváš ruku stínu, nebo jak se (ne)dotýkají ty nohy. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama