Rytec života

4. června 2017 v 18:39 | pepinotheimer
Tik tak, tik tak...běží čas a na odznak...
rytec by vyryl hodiny... s ciferníkem života...
každá sekunda byla by ryta
dozajisté
dozaryta
dozabita
masitá
a z příběhů myšlenek či setkávání
stal by se orloj vzpomínek

Každá čárka, jež rytec sám precizně ryje
mnoho ANO
tak i NE si skryje
a v každém vrypu
shrnuje mnohořád všech lidí
kteří po něm tajně slídí
kdo je on?
ten tajný rytec
v pozadí jejich osudů?

Sleduje z povzdálí to jak vládne dookola strach!
co bude?
co se stane?
co se změní?
co se nezmění?
a v tom dění...
ve tmě nebo rozednění
ryje poslušně svůj čas

Každý posun ručičky
sotva záchvěv maličký
než ručička překročí ten práh...
čas je vrahem
stáří vrah...
vrah i soudcem...
jedné sekundy na vrypu hodin...
vrah i soudce...
...
jeho života!
v sekundách
minutách
hodinách
dnech
týdnech
měsících
letech
staletích
tisíciletích
...
v čase...
kde vrah i soudce
ryjí ryjci odznak zdatnosti!

Pak vzpomene si rytec na to co prožil a ví, že svůj život žil plně
ne zrovna podle všech doporučení
rodičů
sester
bratrů
přátel
dětí
milenek

žil ho tak jak ho chápal
jak ho poznal
...
a i když moc četl
raději prožíval plně...než, aby soudil
neboť věděl kdo budou jeho soudci...

A jako rytec
sahal na dřevo
na vosk
na kov
na polodrakomy
drahokamy
byl glyptikem...
vnímal barvu nerostů
vryp do mědi ocelovým rydlem
vnímal tvrdost
odraz světla
čirost
námět
světlo i šeď
...
destičky z nichž odebírá kovové třísky jako muž u domu seká třísky z modřínu na zatopení...
dříve
než vyplní vrypy nielem!

To krásné čekání na tolik životů
které na papíře dají
výsledek
jednoho časového okamžiku
obraz
jeho života...
ryje
a těší ho to...

Ryje obraz, který nesoudil rytec!
jen jej vnímal...


Miloval plně, bez kdyby a co a jak...
dělal to co přál si dělat!
spal tehdy, kdy už nemohl skoro ani zavřít víčka
vztával vždy tak, aby stihl na kole v kterémkoliv ročním období práci
pil tehdy, když věděl že ho to někde posune nebo konečně uspí
psal tehdy, když věděl, že má inspiraci a co říct
čas vnímal jen jakjo pojem
ryl tehdy když věděl, že to má cenu
poznané dát na podnosu
vrahu i soudci...

Usmívám se...
každý má právo být svým rytcem...
ŽIVOTA
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nudistka nudistka | Web | 4. června 2017 v 19:00 | Reagovat

Za mne dobrý, vzalo mi to dech.

2 patethicteen patethicteen | Web | 4. června 2017 v 19:28 | Reagovat

Tahle básnička je překrásná, opravdu, ale co se týče výpustek, používala bych je být tebou jako šafránu. To samé platí pro vykřičníky.
Máš talent :)

3 pepinotheimer pepinotheimer | 4. června 2017 v 21:04 | Reagovat

Poupraveno:)Děkuji:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama