Pasti

18. června 2018 v 16:37 | pepinotheimer
Jeden krok
a je tomu už víc než rok
kdy cvakla první past!

A v té pasti ocitl jsem se znenadání
jako myš honěná a vábená pochoutkou
slasti...
a najednou znenadání
na řadě jste pane, paní
a odříkejte otčenáš
prask
past sklapla a jste náš

Druhý krok
jen hrej si hejsku ze životem
s léky, s hlavou, Don Quijotem
s tím co můžeš, s tím co smíš
vždyť miluješ svobodu a ty sám víš
že jedině tak, že znát to není
nespíš
žiješ
bez příjmení
jen s tím co v vínku dostals, máš
bolest koušeš, nevnímáš...

Třetí krok
a konečně
sklaply ty vrátka a svoboda vratká plná je
jako pták se cítím
však přesto se tím řítím
v krach
a v tom krachu
těžko brachu
co se bude dít
však přesto zjišťuji
že budu život tít

Čtvrtý krok
nevím na čem jsem
tak dlouho čekám spaní
se svou milou
a tou největší je daní
že vše jsem dal a vždy se smál
vždy jsem tvořil, vždy se dal
vždy jsem chtěl se milovat
a teď...ticho je to znát
cvakla past
...
a v té pasti nejde se snad pást...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 18. června 2018 v 19:26 | Reagovat

Tyjo, to je povedené. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama